SPOJTE VAŠE POTŘEBY

Podrobnosti

Vytvořeno: 30. březen 2015

V zákoně o daních z příjmů bylo od roku 2015 novelizováno i ustanovení týkající se spolupracujících osob.

Pro účely daně z příjmů fyzických osob je v § 13 ZDP vytvořena definice tzv. spolupracující osoby. Obecně lze říci, že spolupracující osobou se může stát:

• spolupracující manžel nebo,
• spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,
• člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.

Pojem společně hospodařící domácnost určuje ustanovení § 21e ZDP tak, že společně hospodařící domácnost  je společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Musí tedy jít o spotřební společenství, neboť jinak by osoby neuhrazovaly společné náklady na své potřeby.

Za rodinný se považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu (nemusí žít s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti).

Rozdělení příjmů a výdajů u spolupracujících osob definuje novelizované ustanovení § 13 ZDP. U spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby:

a) podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30 % a
b) částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila
1. za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč a
2. za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 000 Kč.

V případě, že je spolupracující osobou pouze manžel, se příjmy a výdaje rozdělují tak, aby:
a) podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 % a
b) částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila
1. za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč a
2. za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč.

Příjmy a výdaje nelze rozdělovat:
a) na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku,
b) na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě,
c) na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela, a
d) na a od poplatníka, který zemřel. 

Zdroj: Verlag Dashöfer

Podrobnosti

Vytvořeno: 30. březen 2015

Výdajem je podle § 24 odst. 2 písm. zt) zákona o daních z příjmů paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem (dále jen „paušální výdaj na dopravu"), pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem podle písm. k) tohoto odstavce, ve výši 5 000 Kč na jedno silniční motorové vozidlo za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém poplatník využíval příslušné silniční motorové vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, a současně toto silniční motorové vozidlo nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě. Za přenechání silničního motorového vozidla k užívání jiné osobě se nepovažuje uskutečnění pracovní cesty silničním motorovým vozidlem spolupracující osobou nebo zaměstnancem, který silniční motorové vozidlo nevyužívá i pro soukromé účely.

Pro účely tohoto zákona se má za to, že poplatník užívá silniční motorové vozidlo, u kterého uplatňuje paušální výdaj na dopravu, výlučně k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, pokud tak prohlásí, není-li prokázáno jinak. Paušální výdaj na dopravu je možno uplatnit nejvýše za 3 vlastní silniční motorová vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. V průběhu zdaňovacího období nelze měnit způsob uplatnění paušálního výdaje na dopravu na způsob uplatnění výdajů podle § 24 odst. 2 písm. k) zákona o daních příjmů a naopak.

Používá-li poplatník některé silniční motorové vozidlo, u něhož uplatňuje paušální výdaj na dopravu, pouze zčásti k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu, lze na takové silniční motorové vozidlo uplatnit pouze část paušálního výdaje na dopravu stanoveného ve výši 80 % z částky 5 000 Kč (dále jen „krácený paušální výdaj na dopravu"). Pokud poplatník u některého vozidla uplatní v souladu s předchozí větou krácený paušální výdaj na dopravu, potom pro účely zákona platí, že ostatní vozidla, u nichž poplatník v souladu s tímto ustanovením uplatní paušální výdaje na dopravu, užívá výlučně k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

Poplatník, který uplatňuje krácený paušální výdaj u vozidla, které používá k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu pouze zčásti, bude uplatňovat krácení ostatních souvisejících výdajů podle § 25 odst. 1 písm. x) zákona o daních z příjmů. Dále je povinen, podle § 28 odst. 6 tohoto zákona, při odpisování hmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, zahrnout do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu poměrnou část odpisů. Při odpisování silničního motorového vozidla, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu, se poměrnou částí odpisů rozumí 80% odpisů.

Paušální výdaj na dopravu lze za předpokladu splnění ostatních podmínek uvedených v zákoně použít v případě silničních motorových vozidel prokazatelně zatříděných do kategorií L, M a N podle přílohy k zákonu č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Ve zmíněné příloze se potom silničních motorová vozidla dělí mj. na kategorie L - motorová vozidla zpravidla s méně než čtyřmi koly (např. motocykl), kategorie M - motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu osob a kategorie N - motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu nákladů.

Paušální výdaj mohou použít za předpokladu splnění stanovených podmínek fyzické osoby v souvislosti s dosahováním příjmů zahrnovaných do dílčích základů daně podle § 7 a podle § 9 zákona a právnické osoby.

Zdroj: Finanční správa

Podrobnosti

Vytvořeno: 30. březen 2015

Zákonem č. 267/2014 Sb., byl novelizován zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Mění se výše daňového zvýhodnění a pravidla pro jeho poskytování „podle počtu dětí“ ve společně hospodařící domácnosti.                        

V souvislosti s těmito novými pravidly musí zaměstnanci, kteří si chtějí v roce 2015 uplatnit daňové zvýhodnění u zaměstnavatele, podepsat nový tiskopis „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“ - vzor č. 24, ve kterém jsou doplněny nové povinné údaje o vyživovaných dětech. Rozšiřují se i údaje o vyživovaných dětech, které je nutno doložit od zaměstnavatele druhého z poplatníků. Pro tyto účely byl zveřejněn nový tiskopis „Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění“- MFin 5556, vzor č. 1.

V roce 2015 má nově poplatník nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě v závislosti na počtu dětí žijících s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve výši:

• 13 404 Kč ročně na jedno dítě, (měsíčně 1 117 Kč)
• 15 804 Kč ročně na druhé dítě, (měsíčně 1 317 Kč) a
• 17 004 Kč ročně na třetí a každé další dítě (měsíčně 1 417 Kč).

V ust. § 35c odst. 1 ZDP je dále nově stanoveno, že je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení vždy dohromady. Výše daňového zvýhodnění na vyživované dítě (děti) ve formě maximálního ročního daňového bonusu v částce 60 300 Kč zůstává nezměněna. Nadále také platí, že daňové zvýhodnění na vyživované dítě s průkazem ZTP/P se zvyšuje na dvojnásobek.

V roce 2015 i nadále platí že:

• daňový bonus náleží, pokud poplatník má příjem alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. v roce 2015 částku 55 200 Kč (6x 9 200 Kč) a pokud výše daňového bonusu činí alespoň 100 Kč ročně (maximálně do výše 60 300 Kč),
• měsíční daňový bonus náleží, pokud úhrn měsíčních příjmů ze závislé činnosti u poplatníka dosáhne alespoň polovinu minimální mzdy, tj. v roce 2015 částku 4 600 Kč a pokud výše měsíčního daňového bonusu činí alespoň 50 Kč měsíčně (maximálně do výše 5 025 Kč),
• pro stanovení daňového zvýhodnění je možné posuzovat dohromady pouze děti, které lze podle ust. § 35c odst. 6 ZDP považovat za vyživované poplatníkem,
• z hlediska nároku na daňové zvýhodnění je rozhodující stav na počátku měsíce a že daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém tomuto dítěti soustavná příprava na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Podmínky, za kterých může poplatník s příjmy ze závislé činnosti (zaměstnanec) uplatnit daňové zvýhodnění u zaměstnavatele jsou stanoveny v § 38k odst. 4 ZDP.  Plátce daně přihlédne při výpočtu zálohy na daň k měsíčnímu daňovému zvýhodnění, jen podepíše-li poplatník do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období Prohlášení k dani o tom,

1. jaký je počet dětí vyživovaných v rámci jeho společně hospodařící domácnosti (uvede pouze ty děti, které jsou jím vyživované podle § 35c odst. 6 ZDP, ne tedy např. děti družky z předchozího vztahu, které nejsou pro tohoto poplatníka považovány za vyživované),
2. jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání daňového zvýhodnění na vyživované dítě (děti),
3. zda uplatňuje daňové zvýhodnění na konkrétní dítě (děti) ve výši náležející podle § 35c odst. 1 ZDP „na jedno dítě“, nebo ve výši stanovené „na druhé dítě“, nebo ve výši stanovené na „třetí a každé další“ vyživované dítě,
4. zda v rámci téže společně hospodařící domácnosti uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované děti i jiná osoba (a také v jaké výši je uplatňuje - viz § 38l odst. 3 písm. c) ZDP ),
5. kdy a jak se případně změnily rozhodné skutečnosti pro přiznání daňového zvýhodnění,
6. jedná-li se o zletilé studující dítě, jako doposud, že nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,
7. jako dříve, že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě u jiného plátce daně (písm. d), a
8. že daňové zvýhodnění na to samé vyživované dítě za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje jiná osoba.

Dojde-li ke změně rozhodných skutečností, nadále platí, že poplatník je povinen svému zaměstnavateli změnu neprodleně písemně oznámit do konce kalendářního měsíce, ve kterém k takové změně došlo.

Daňové zvýhodnění za nových podmínek lze uplatnit u zaměstnavatele poprvé při zúčtování mezd za kalendářní měsíc leden 2015.  Za tímto účelem musí každý poplatník:

a) pro rok 2015 (prakticky nejpozději do konce ledna) podepsat nový vzor č. 24 tiskopisu Prohlášení k dani a na tomto novém vzoru tiskopisu uplatnit nárok na daňové zvýhodnění, a to dle pokynů v něm uvedených (musí zde uvést nejen, na které děti uplatňuje daňové zvýhodnění, ale také v jaké výši, resp. též na které vyživované dítě poplatník daňové zvýhodnění neuplatňuje, tzn. všechny děti jím vyživované ve společně hospodařící domácnosti), a

b) současně předložit zaměstnavateli Potvrzení od zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění. Tiskopis 25 5556 MFin 5556 vzor č. 1 je k dispozici na 

Jsou-li poplatníci vyživující dítě (děti) v rámci jedné společně hospodařící domácnosti oba zaměstnaní, podle § 38l odst. 3 písm. c) ZDP nárok na daňové zvýhodnění musí prokázat plátci daně potvrzením od zaměstnavatele druhého z poplatníků, ve kterém zaměstnavatel uvede jméno, příjmení, rodné číslo dítěte, v jaké výši poplatník na toto dítě uplatňuje nárok na daňové zvýhodnění (resp. že ho neuplatňuje) a od kterého měsíce. Potvrzení platí trvale do doby, než dojde ke změně rozhodných skutečností. Znovu musí toto potvrzení poplatníci předložit v případě, že dojde ke změně v počtu vyživovaných dětí, v důsledku kterého se bude měnit výše daňového zvýhodnění uplatňovaná na další dítě (děti).

Narodí-li se poplatníkovi v průběhu roku druhé dítě a poplatník již daňové zvýhodnění ve výši stanovené „na jedno dítě“ u svého zaměstnavatele uplatňuje (a nechce v souvislosti s narozením dítěte změnu v uplatňování výše daňového zvýhodnění), pak na narozené dítě uplatní daňové zvýhodnění ve výši stanovené na „druhé dítě“ (resp. poměrné části ročního daňového zvýhodnění ve výši 15 804 Kč), tedy od měsíce narození do konce roku ve výši 1 317 Kč měsíčně. Tuto změnu vyznačí v Prohlášení k dani v části II. v tzv. „Změnové tabulce“.

Změní-li se v průběhu zdaňovacího období počet vyživovaných dětí ve společně hospodařící domácnosti a v důsledku toho také dojde ke změně ve výši daňového zvýhodnění náležejícího na ostatní děti, jsou poplatníci s příjmy ze závislé činnosti (zaměstnanci) povinni tuto změnu neprodleně (podle ust. § 38k odst. 8 ZDP do konce měsíce, kdy k takové změně dojde) písemně oznámit svému zaměstnavateli a taktéž vyznačit ve Změnové tabulce a  upravit výše daňového zvýhodnění na další děti (popř. je možné uplatnit celý nárok jinak po dohodě s druhým poplatníkem). Konkrétně dojde-li v průběhu kalendářního roku ke změně v počtu dětí, na které náleží daňové zvýhodnění, ze dvou na jedno např. z důvodu, že dítě, na které náleží daňové zvýhodnění ve výši stanovené „na jedno dítě“, ukončí soustavnou přípravu na budoucí povolání, výše daňového zvýhodnění na vyživované dítě se bude měnit tak, že poplatník na další dítě, na které po první část kalendářního roku uplatňoval daňové zvýhodnění ve výši stanovené „na druhé dítě“ (tj. 1 317 Kč měsíčně), bude po další část kalendářního roku uplatňovat daňové zvýhodnění již jen ve výši stanovené „na jedno dítě“ (tj. 1 117 Kč měsíčně). Úhrnná výše ročního daňového zvýhodnění se pak na toto po celý rok vyživované dítě nebude rovnat ani jedné z ročních částek uvedených v ust. § 35c odst. 1 ZDP (tj. „na jedno dítě“ resp. „na druhé dítě“), ale bude v jejich rozpětí.

U druha a družky je nutné pro určení společně hospodařící domácnosti ve vztahu k uplatnění nároku na daňové zvýhodnění (zejména v průběhu roku u zaměstnavatele) posuzovat vždy společně hospodařící domácnost ve vztahu k vyživovaným dětem poplatníka (druha/družky). Při uplatnění nároku na daňové zvýhodnění se nejdříve vypořádají jejich „vlastní společné děti“ (které jsou vyživovanými u obou poplatníků). Až následně se uplatní nárok na děti, které lze ve společně hospodařící domácnosti podle ZDP považovat za vyživované pouze u jednoho z poplatníků (druha/družky), neboť jsou vlastním (z dřívějšího vztahu) dítětem pouze u jednoho z nich.

Mají-li druh a družka např. dvě „společné vlastní“ děti, náleží na ně daňové zvýhodnění ve výši stanovené „na jedno dítě“ a ve výši stanovené „na druhé dítě“. Daňové zvýhodnění na tyto děti může uplatnit ve zdaňovacím období nebo v témže kalendářním měsíci pouze jeden z nich. Musí se dohodnout, který z nich daňové zvýhodnění na tyto děti uplatní, resp. zda si daňové zvýhodnění na tyto dvě děti rozdělí a také se musí nově dohodnout o tom, na které z nich uplatní daňové zvýhodnění ve výši stanovené „na jedno dítě“ a na které ve výši stanovené „na druhé dítě“.

V případě, že např. druh má v téže společně hospodařící domácnosti ještě z dřívějšího vztahu další dvě vyživované děti, posuzují se pak u něj dohromady nejen děti, které má společně s družkou ale i tyto jeho další dvě děti. Vzhledem k tomu, že na dvě s družkou společné děti mu náleží daňové zvýhodnění v tomto případě ve výši stanovené „na jedno dítě“ a ve výši „na druhé dítě“, na své další dvě děti si pak může uplatnit již jen daňové zvýhodnění ve výši stanovené „na třetí a každé další dítě“.

Nelze vyloučit, že v případě dítěte svěřeného soudem do střídavé péče obou rodičů (u nichž neexistuje jedna společně hospodařící domácnost), bude na takové dítě uplatňováno daňové zvýhodnění po část roku jedním z rodičů a po druhou část roku druhým z rodičů s tím, že výše uplatňované částky daňového zvýhodnění na toto dítě nemusí být u obou rodičů stejná. Bude tomu tak proto, že částka daňového zvýhodnění na to samé dítě se v těchto případech bude odvíjet od počtu vyživovaných dětí žijících ve společně hospodařící domácnosti u dvou různých poplatníků, kteří nevedou jednu společně hospodařící domácnost. Přitom jeden z těchto poplatníků (rodičů) může vyživovat ve své společně hospodařící domácnosti kromě dítěte, které má svěřeno do střídavé péče, ještě i další dítě vlastní, které má se současnou manželkou, apod.

Zdroj: Finanční správa

Podrobnosti

Vytvořeno: 25. leden 2015

V důchodovém pojištění OSVČ nastala od 1. 1. 2014 zásadní změna při posuzování výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti (SVČ). Ta je nyní považována za vedlejší v těch kalendářních měsících, v nichž byla SVČ vykonávána aspoň po část měsíce, a přitom alespoň po část této doby trvaly skutečnosti považované za důvody pro výkon vedlejší SVČ. Stane-li se OSVČ v roce 2015 zaměstnancem (zákonem uznatelný důvod pro výkon vedlejší činnosti) od 15. ledna, může být považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost už od 1. 1. 2015, pokud vedlejší činnost od tohoto data oznámí. Za OSVČ vykonávající vedlejší činnost může být považována i OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění OSVČ. Podmínka, která určovala, že OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, nemůže být považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost, přestože trvaly důvody pro vedlejší činnost, byla od 1. 1. 2014 zrušena.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které nejsou účastny důchodového spoření (II. pilíř) budou v roce 2015 odvádět pojistné na důchodové pojištění i nadále ve výši 29,2 % (tzn. ve stejné výši jako v roce 2014) z vyměřovacího základu. Jestliže bude v roce 2015 OSVČ účastna dobrovolného důchodového spoření, je snížena sazba pojistného na důchodové pojištění a na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti z 29,2 % na 26,2 % pro pojistné za celý kalendářní rok, kdy účast na důchodovém spoření vznikla, trvá, či zanikla a to za podmínky, že doba účasti na důchodovém spoření se alespoň částečně kryje s výkonem samostatné výdělečné činnosti, který založil účast na důchodovém pojištění. Pro účely placení záloh platí snížená sazba pojistného od měsíce, ve kterém účast na spoření vznikla.

Pojistné na důchodové spoření je stanoveno ve výši 5 % ze základu pojistného, což znamená, že ke 3 %, které není OSVČ povinna platit na důchodové pojištění, si OSVČ ještě 2 % připlatí ze svých prostředků. Správcem pojistného na důchodové spoření jsou orgány finanční správy. OSVČ pojistné na důchodové spoření ve výši 5 % platí sama určenému finančnímu úřadu. Příslušné správě sociálního zabezpečení OSVČ uhradí jen snížené pojistné na důchodové pojištění ve výši 26,2 %.

OSVČ si může svou platbou zálohy na pojistné na důchodové pojištění (DP) určit měsíční vyměřovací základ. Od roku 2012 si v době splatnosti zálohy na pojistné na důchodové pojištění může tuto již uhrazenou zálohu ještě zvýšit.

OSVČ, která platí pojistné na důchodové pojištění prostřednictvím poštovní poukázky, musí požádat příslušnou OSSZ o její zaslání, protože nejsou automaticky zasílány. Žádost na OSSZ mohou OSVČ poslat písemně poštou, e-mailem (i bez ověřeného elektronického podpisu), prostřednictvím datové schránky, telefonicky nebo osobně. Složenky obdrží pouze na jeden rok.  

OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, která vykonávala činnost již v roce 2014, bude do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2014 platit zálohy na důchodové pojištění ve výši dle daňového základu roku 2013, minimálně však 1 894 Kč měsíčně, není-li účastna důchodového spoření. Je-li účastna důchodového spoření, platí měsíčně nejméně 1 700 Kč. V měsíci podání Přehledu za rok 2014 a následující měsíce platí zálohy dle daňového základu dosažného v roce 2014, minimálně však 1 943 Kč, není-li účastna důchodového spoření. Je-li účastna důchodového spoření, platí nejméně 1 744 Kč. Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění je v případě hlavní samostatné výdělečné činnosti i nadále povinná.

Pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, která vykonávala činnost již v roce 2014 a byla povinna platit zálohy na pojistné, bude do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2014 platit zálohu na pojistné dle daňového základu roku 2013, minimálně však 758 Kč, není-li účastna důchodového spoření. Je-li účastna důchodového spoření, platí měsíčně nejméně 680 Kč. V měsíci podání Přehledu za rok 2014 a následující měsíce platí zálohy dle daňového základu dosaženého v roce 2014, minimálně se bude jednat o 778 Kč u OSVČ, která není účastna důchodového spoření a o částku 698 Kč, je-li účastna důchodového spoření. Tato OSVČ vykonávající vedlejší činnost  bude v roce 2015 povinna platit zálohy na pojistné, pokud se přihlásí k účasti na pojištění na rok 2015, nebo pokud její daňový základ dosáhl v roce 2014 alespoň 62 261 Kč. Tato částka se sníží o jednu dvanáctinu, tj. o  5 189 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vedlejší samostatná výdělečná činnost vykonávána.  

Měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného na důchodové pojištění bude činit 50 % daňového základu (podle zákona o daních z příjmů), který v průměru připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána v roce 2014. V roce 2015 je maximálním měsíčním vyměřovacím základem částka  106 444 Kč, tomuto vyměřovacímu základu odpovídá záloha na pojistné ve výši  31 082 Kč, není-li OSVČ účastna důchodového spoření, je-li účastna důchodového spoření, činí maximální měsíční záloha na důchodové pojištění 27 889 Kč. Pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost v roce 2015 bude minimální roční vyměřovací základ činit  79 836 Kč, pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost pak  31 944 Kč. 

8.1.2015, Zdroj: ČSSZ