• Aktuality default

    SPOJTE VAŠE POTŘEBY

    ... komplexní služby v oblasti účetnictví, daňové evidence a mezd.

    cenné informace pro další rozvoj Vašeho podnikání ...

Aktuality

Prázdniny jsou pryč, máme tady září, tedy začátek školního roku, pojďme si proto ujasnit informace spojené se zaměstnáním studentů. Ať už jsou studenti v pracovním poměru, podnikají nebo si jen přivydělávají na různých brigádách, měli by vědět, jak je to s platbou zdravotního a sociálního pojištění.

Kdo je studentem?

Za studenta se z pohledu sociálního a zdravotního pojištění považuje student do 26 let, který chodí na střední nebo vyšší odbornou školu, navštěvuje pomaturitní studium bezprostředně po maturitě nebo je studentem vysoké školy v prezenční či kombinované formě. V těchto případech platí zdravotní pojištění za studenty stát. Sociální pojistné se za dobu studia neplatí vůbec (nepřihlásí-li se k němu student dobrovolně). Ovšem pokud student při škole pracuje, musí ve vybraných případech sociální pojištění odvádět. Závisí to na typu práce a výši výdělku.

Brigády a pojištění

Mnoho středoškoláků i vysokoškoláků si při studiu příležitostně přivydělává. Třeba o letních prázdninách, víkendech nebo přes Vánoce. Brigádníci nejčastěji podepisují dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Ale jak je to u těchto typů smluv se zdravotním a sociálním pojištěním?

  • DPP: Pokud měsíční výdělek nepřesáhne 10 tisíc korun, student neplatí ani zdravotní, ani sociální pojištění (zdravotní hradí stát, sociální není hrazeno vůbec).

  • DPČ: Pokud měsíční výdělek nepřekročí 2.499 korun měsíčně, platí totéž, co u DPP.

Přesáhne-li však hrubá měsíční mzda tyto částky, strhává zaměstnavatel studentovi poměrnou část ze mzdy, a to zcela nevratně (na rozdíl od určitého typu daní). Výhodou je alespoň to, že se doba takové práce započítává do doby pojištění potřebné pro důchod. Kdo svým výdělkem na výše zmíněnou částku nedosáhne, a přesto chce už období svého studia započítat do důchodového pojištění, může se k němu přihlásit dobrovolně.

Podnikání a pojištění

Mnoho studentů sází již během studia na vlastní síly a vrhá se do podnikání. Pokud řádně studují a ještě neoslavili 26. narozeniny, jedná se o takzvanou vedlejší podnikatelskou činnost. Status studenta osvobozuje mladého podnikatele v prvním roce podnikání od povinnosti hradit minimální zálohy na sociální pojištění. Pokud jeho čistý roční zisk nepřesáhne 63 865 Kč, není třeba nic doplácet ani příští rok hradit zálohy. Je-li tato hranice překročena, je nutné pojištění doplatit a současně se ze zisku vypočítávají zálohy pro příští rok. Podobně je tomu i u zdravotního pojištění. V prvním roce podnikání ho student - podnikatel neplatí a výše pojistného se dále vypočítá ze skutečného zisku. Z něj se také odvozují zálohy pro další rok.

Kdy to nahlásit pojišťovnám?

Pokud pouze studujete a k tomu nemáte žádné příjmy zakládající povinnost platit zdravotní nebo sociální pojištění, nemusíte zpravidla zdravotní pojišťovně ani správě sociálního zabezpečení nic hlásit. Většina škol totiž tuto povinnost zařizuje za studenty samo. Pokud po prázdninách pokračujete ve studiu a současně podnikáte, musíte již tuto skutečnost nahlásit na své zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení sami, a to do 8 pracovních dnů od změny. Je přitom nutné doložit potvrzení o studiu nebo alespoň rozhodnutí o přijetí ke studiu s uvedením přesného data zápisu do prvního ročníku.

Nebudete-li po ukončení střední či vysoké školy dále studovat ani pracovat, je třeba se – opět ve lhůtě 8 dnů – nahlásit na zdravotní pojišťovně i správě sociálního zabezpečení jako osoba bez zabezpečených příjmů a jako taková platit zdravotní pojištění. Zdravotní pojištění za absolventy středních škol stát platí do konce prázdnin, tedy do 31. srpna a škol vysokých vždy ještě měsíc po měsíci, v němž řádně ukončili studium.

Každý občan, bez ohledu na věk, má od letošního března možnost kdykoliv, snadno, bezpečně a zdarma vidět aktuální stav svého konta evidovaných dob pojištění, aniž by musel od úřadu žádat zaslání výpisu svých dob pojištění. Bránou, jak ke kontu online přistoupit, je ePortál ČSSZ. Díky němu mají zejména zaměstnaní lidé nástroj, jak si zkontrolovat, že zaměstnavatel České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) potvrdil dobu jejich důchodového pojištění a hrubé příjmy (výdělky) ve správné výši.

Lidé získávají důležité informace, které jim pomohou vyhodnotit, zda  zaměstnavatelé předali všechny údaje, které měli, tzn. všechny evidenční listy důchodového pojištění. V případě, že zjistí rozpor, mohou začít vše včas řešit spolu s pracovníky okresních správ sociálního zabezpečení. Některé doby, které se prokazují až v souvislosti s podanou žádostí o důchod však ČSSZ nemůže mít v evidenci. I na ně konto upozorňuje. Jsou to např. období, kdy byl člověk pracovně činný v zahraničí či lidé pečovali o dítě.

Aby lidé mohli nahlédnout do přehledu dob důchodového pojištění, přihlásí se do ePortálu ČSSZ. K jeho používání nepotřebují nic jiného než mít přístupové údaje ke své datové schránce. Systém individuálních kont pojištěnců, který ČSSZ v posledních letech usilovně vytvářela a budovala, umožňuje, že se konto průběžně aktualizuje na základě každého nově doručeného a zpracovaného dokladu. 

Vybudováním internetové samoobsluhy pro občany, podnikatele, zaměstnavatele i další orgány veřejné správy ČSSZ umožnila nahlédnout na vybrané údaje, jako je přehled dob důchodového pojištění, získat výpis z některých údajů, požádat o vydání potvrzení, zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění apod. Jeho prostřednictvím lze elektronicky podat tiskopisy, které jsou systémy ČSSZ zpracovány a ověřeny. Kromě náhledu na „konto“ mají občané stále možnost požádat jednou za kalendářní rok ČSSZ o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP). Lidé jsou obyčejně mile překvapeni, jak má ČSSZ jejich pracovní historii řádně zdokumentovanou. 

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Celkově Ministerstvo průmyslu a obchodu a agentura CzechInvest definovaly devět programů podpory vyplývajících z první prioritní osy OPPIK. V následujícím článku se Vám pokusíme přiblížit pět nejzajímavějších.

1. Inovace (10,8 mld. korun)

Program Inovace rozdělí do roku 2020 téměř 11 mld. korun mezi podnikatele zavádějící do výroby a na trh nově vyvinuté či inovované produkty, procesy a služby. Peníze tedy podpoří jak produktovou, tak procesní inovaci realizovanou podniky, zejména ze zpracovatelského průmyslu. Podpořeny však budou i inovace marketingové a organizační či projekty na zajištění ochrany duševního vlastnictví. Projekt musí splnit důležitou podmínku: v okamžiku podání žádosti o dotaci musí být výzkum či vývoj již dokončeny, a to ideálně v podobě funkčního prototypu nebo vzorku.

Brusel podpoří jednotlivé projekty částkou v rozmezí od 1 do 200 mil. korun, za finanční prostředky bude možné pořídit zejména nové výrobní stroje, ale také hardware a software, licence a patenty. Uznatelnými náklady však budou i pořízení či zhodnocení nemovitostí a částečně i provozní náklady podniků jako externí poradenství, tvorba webových stránek, mzdy a pojistné. Dotace se vypočítá jako podíl z celkových způsobilých výdajů projektu. Intenzita podpory je v programu Inovace standardní – malý podnik může získat až 45 procent způsobilých nákladů, střední podnik 35 procent a velký podnik 25 procent.

2. Potenciál (5,4 mld. korun)

Zpracovatelské podniky zvažující dlouhodobou a systematickou výzkumnou činnost se mohou ucházet o dotaci z programu Potenciál. Přibližně 5,4 mld. korun zde čeká na podporu investic do kvalitního zázemí a vybavení firem potřebného pro vlastní průmyslový výzkum. Aby měla žádost o dotaci šanci na úspěch, musí se jednat o projekty, které mají zřetelný potenciál dostat se z laboratoří a zkušeben až do výroby. Podniky všech velikostí mohou získat peníze na stavbu laboratoří, prototypových dílen, výzkumných center, konstrukčních oddělení, středisek pro přípravu a zkoušení prototypů. Dotace pokryje potřebné strojní a technologické vybavení, malé a střední firmy mohou navíc požádat i o podporu provozních nákladů (zejména mzdy absolventů na VaV pozicích). Ať už velký nebo malý podnik, výše dotace dosáhne v programu Potenciál 50 procent způsobilých výdajů. Její rozmezí je stanoveno na 3 až 200 mil. korun.

3. Aplikace (8,5 mld. korun)

Firmy zabývající se průmyslovým výzkumem nebo experimentálním vývojem bude jistě zajímat program Aplikace. Na podporu konkrétních VaV projektů, jejichž výstupem bude funkční prototyp, ověřená technologie, software, průmyslový vzor či poloprovoz, je totiž vyčleněno 8,5 mld. korun. Podpora pokryje odpisy pořízených nástrojů a vybavení, především pak osobní náklady na výzkumníky, techniky a další personál, náklady na smluvní výzkum a patenty, hradit ale bude možné i faktury za poradenství a režijní náklady.

Dotace se bude pohybovat od 1 do 100 mil. korun na projekt a její výše bude záviset také na velikosti příjemce, jeho roli v projektu a typu činnosti. Bude-li se jednat o průmyslový výzkum zahrnující tzv. účinnou spolupráci, mohou malé podniky získat dotaci až na 80 procent způsobilých výdajů, střední podniky na 75 procent a velké podniky na 65 procent. U experimentálního vývoje je strop o něco nižší – 60, 50, respektive 40 procent.

4. Spolupráce (1,9 mld. korun)

Není nikterak překvapivé, že cílem programu Spolupráce je propojit inovativní podniky mezi sebou a také s výzkumnou sférou. K podpoře vytváření klastrů, technologických platforem a kooperačních inovačních sítí jsou vyčleněny necelé 2 mld. korun. Zastavme se nejprve u zmíněných pojmů. Tím prvním se rozumí seskupení firem, výzkumných organizací a dalších institucí, které sdílí informace a kapacity spojené s VaV. Technologická platforma pak do značné míry zahrnuje aktivity klastrů, funguje však na mnohem širší bázi, zahrnuje i orgány státní správy a zájmové svazy a zabývá se i středně a dlouhodobými strategiemi rozvoje hospodářství. Kooperační inovační sítě jsou tvořeny malými a středními podniky, které koordinují své aktivity v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Nemají však samostatnou právní subjektivitu.

Jak podniky, tak výzkumné organizace mohou získat dotaci na výzkumné a vývojové projekty. Týká se to například založení a vybavení klastru, jeho internacionalizace, podpory koordinační činnosti platformy v oblasti průmyslu, propojování českých platforem s těmi evropskými, případně zapojování tuzemských podniků do mezinárodních programů typu Horizont 2020. Peníze pomohou s investicemi do hmotného i nehmotného majetku, uhradí i provozní náklady jako mzdy a s jejich pomocí bude taktéž možné organizovat semináře či konference. Uchazeči mohou počítat s příspěvkem od 500 tis. do 80 mil. korun, maximálně dotace pokryje 75 procent způsobilých výdajů projektu.

5. Služby infrastruktury (5,7 mld. korun)

Ani rozvoj vědecko-technických parků, inovačních center a podnikatelských inkubátorů nezůstane opomenut. Program Služby infrastruktury vyčlenil pro firmy, podnikatelská sdružení, územní samosprávné celky, výzkumné organizace a vysoké školy 5,7 mld. korun. Peníze mohou být využity na pořízení pozemků, budov či strojů, poslouží i na zakoupení SW, licencí a know-how. Z dotace bude možné hradit také provozní náklady projektů. Veřejná podpora se bude pohybovat v širokém rozmezí od 1 do 300 mil. korun, důležité bude, jestli projekt bude zahrnovat i stavební práce. Výše dotace také závisí na velikosti žadatele a podporovaných aktivitách – bude se pohybovat od 25 do 100 procent. Ve výzvách bude myšleno spíše na rozvoj stávající infrastruktury, než na budování nové.

Systém dává smysl, teď už jen začít rozdělovat peníze. Dotace na výzkum, vývoj a inovace patří k těm složitějším. Sami jste se mohli přesvědčit, že ani při úsilí o co nejjednodušší představení jednotlivých programů podpory jsme nemohli zcela vynechat některé odborné výrazy, jejichž definice by samotná vydala na vícestránkové pojednání.

Vnitřní logika programů první prioritní osy OPPIK je velmi dobře vystavěná. Evropské peníze pomohou s ledasčím, zvýší jak inovační výkonnost podniků, tak intenzitu spolupráce soukromé sféry s veřejnými institucemi. Bude možné postavit laboratoř, nakoupit stroje, začít s vývojem i najít způsob, jak s výrobky prorazit na trhu.

Zdroj: businessinfo (http://www.businessinfo.cz)

Programy podpory vycházející z první prioritní osy Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) mají pro zájemce o dotace přichystáno téměř 34 mld. korun. Rozdílů mezi Operačním programem Podnikání a inovace (OPPI) a jeho následníkem, Operačním programem Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), je několik. Podívejme se na ty nejdůležitější a ukažme si zároveň, jakých chyb se žadatelé o dotaci v minulých letech nejčastěji dopouštěli.

Kromě zvýšení celkové alokace programu dojde s přechodem na OPPIK k většímu nasměrování podpory k malým a středním podnikům. Další změnou je snížení maximální míry veřejného příspěvku na většinu projektů. Obvykle o 15 procent, některých odvětví (energetika, vysokorychlostní internet, průmyslový výzkum) se ovšem horší podmínky nedotknou. MPO jako řídící orgán programu má nově povinnost zveřejňovat informace o chystaných výzvách s šestiměsíčním předstihem, což by mělo uchazečům dopřát dostatečnou časovou rezervu. Mohou ji využít i k tomu, aby se naučili pracovat s novým informačním systémem. Prověřený eAccount totiž končí a nahrazuje ho MS2014+.

Nově budou zpřísněny podmínky realizace. Výběrová řízení budou muset být zahájena ve stanovené lhůtě a před podpisem smlouvy bude nutné průběh tendru posvětit úředním razítkem MPO. Pokud má být projekt rozdělen na etapy, bude zapotřebí dodržovat termíny. Prodlužování celé realizace projektu nebude až na výjimky tolerováno. A aby byl výčet hlavních změn reprezentativní, finanční úřady ztratí pravomoc kontrolovat plnění podmínek poskytnutí dotace a výběrových řízení. Zůstane jim však kontrola účetních a daňových aspektů. Další změny teprve vyplynou z nastavení zcela nových programů podpory, které dosud nebyly finalizovány. Pozornost si jistě zaslouží i deklarované jednotné metodické prostředí a povinnosti vyplývající z klíčové evropské normy upravující oblast dotací – Nařízení o blokových výjimkách pro veřejnou podporu (GBER).

Nejčastější chyby žadatelů

1. Příprava projektu a podání žádosti o dotaci

Velké chyby pramenily ze špatně nastavených základů projektu. Velká část neúspěšných žadatelů neuspěla nikoli proto, že by pro ně OPPI neměl připraven dostatek peněz. Z dotačních žádostí bylo až příliš patrné, že projekt vznikl hlavně za účelem získání dotace a jeho realizace bez evropského příspěvku byla od samého počátku nereálná. Většina takových projektů veřejný příspěvek vůbec nedostala. A pokud ano, tak projekty nebyly úspěšně realizovány. Někteří žadatelé se příliš nezabývali zevrubným monitoringem dostupných dotačních titulů a jejich podmínek. Ve výsledku se tedy přihlásili do programu, který jim sice čerpání evropských peněz umožnil, ale nikoli v takové podobě (výše dotace, způsobilé náklady, ukazatele plnění projektu), jak podnikatelé původně očekávali. Bylo možné se setkat i s příjemci dotací, kteří si dostatečně neprostudovali pravidla konkrétních programů, výzev a výběrových kritérií. Ve výsledku to tedy vedlo ke špatně připraveným žádostem, ke kterým uchazeči nedodali všechny požadované dokumenty, případně nastavili ukazatele projektu zcela nerealisticky.

2. Realizace projektu

Část příjemců dotace nadhodnotila s vidinou evropských peněz své síly. Dotace z EU jsou ve většině případů propláceny zpětně, proto jsou správný odhad cashflow a zajištěné předfinancování pro úspěch projektu zásadní. Výběrová řízení spojená s dotačním projektem se řídí svými vlastními pravidly. Stejně jako u tendrů podle zákona o veřejných zakázkách se však řada příjemců setkala s povinností výběrová řízení rušit, což odložilo samotnou realizaci projektu. Bez znalosti pravidel pro výběrová řízení není radno se do projektů pouštět, chyby v tendru navíc způsobují citelné krácení dotace. Projekty byly často pozdrženy i sháněním potřebných povolení na poslední chvíli. Ve většině případů je přitom možné stavební povolení, případně energetický posudek zajistit ještě před přidělením dotace. Poměrně vysoké procento projektů bylo zkomplikováno nevhodným rozdělením na etapy a neschopností dodržovat celkový harmonogram. Více etap sice pomůže s financováním projektu, zároveň však může dojít k nuceným změnám, a kvůli tomu i zbytečnému navýšení byrokratické zátěže. Prodlužování projektu může mít v nejhorším případě vliv i na konečné proplacení dotace. Nebylo nijak výjimečné, že se příjemci nedokázali dostatečně připravit na kontroly projektů. Nezavedli například odpovídající archivaci dokumentů, nevedli oddělené účetnictví a nedodrželi podmínky pro povinnou publicitu projektu. Případně při pochybnostech o správném postupu nekonzultovali svůj postup s poskytovatelem dotace a vzájemnou komunikaci si neuchovali.

Zvýšením celkové alokace OPPIK se otevírá prostor pro výraznější podporu investic českých firem. Nyní je na podnicích, aby se z dřívějších chyb poučily a dokázaly této příležitosti plně využít. Nepodaří-li se to, bude to velká škoda.

Zdroj: businessinfo (http://www.businessinfo.cz)