Programy podpory vycházející z první prioritní osy Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) mají pro zájemce o dotace přichystáno téměř 34 mld. korun. Rozdílů mezi Operačním programem Podnikání a inovace (OPPI) a jeho následníkem, Operačním programem Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), je několik. Podívejme se na ty nejdůležitější a ukažme si zároveň, jakých chyb se žadatelé o dotaci v minulých letech nejčastěji dopouštěli.
Kromě zvýšení celkové alokace programu dojde s přechodem na OPPIK k většímu nasměrování podpory k malým a středním podnikům. Další změnou je snížení maximální míry veřejného příspěvku na většinu projektů. Obvykle o 15 procent, některých odvětví (energetika, vysokorychlostní internet, průmyslový výzkum) se ovšem horší podmínky nedotknou. MPO jako řídící orgán programu má nově povinnost zveřejňovat informace o chystaných výzvách s šestiměsíčním předstihem, což by mělo uchazečům dopřát dostatečnou časovou rezervu. Mohou ji využít i k tomu, aby se naučili pracovat s novým informačním systémem. Prověřený eAccount totiž končí a nahrazuje ho MS2014+.
Nově budou zpřísněny podmínky realizace. Výběrová řízení budou muset být zahájena ve stanovené lhůtě a před podpisem smlouvy bude nutné průběh tendru posvětit úředním razítkem MPO. Pokud má být projekt rozdělen na etapy, bude zapotřebí dodržovat termíny. Prodlužování celé realizace projektu nebude až na výjimky tolerováno. A aby byl výčet hlavních změn reprezentativní, finanční úřady ztratí pravomoc kontrolovat plnění podmínek poskytnutí dotace a výběrových řízení. Zůstane jim však kontrola účetních a daňových aspektů. Další změny teprve vyplynou z nastavení zcela nových programů podpory, které dosud nebyly finalizovány. Pozornost si jistě zaslouží i deklarované jednotné metodické prostředí a povinnosti vyplývající z klíčové evropské normy upravující oblast dotací – Nařízení o blokových výjimkách pro veřejnou podporu (GBER).
Nejčastější chyby žadatelů
1. Příprava projektu a podání žádosti o dotaci
Velké chyby pramenily ze špatně nastavených základů projektu. Velká část neúspěšných žadatelů neuspěla nikoli proto, že by pro ně OPPI neměl připraven dostatek peněz. Z dotačních žádostí bylo až příliš patrné, že projekt vznikl hlavně za účelem získání dotace a jeho realizace bez evropského příspěvku byla od samého počátku nereálná. Většina takových projektů veřejný příspěvek vůbec nedostala. A pokud ano, tak projekty nebyly úspěšně realizovány. Někteří žadatelé se příliš nezabývali zevrubným monitoringem dostupných dotačních titulů a jejich podmínek. Ve výsledku se tedy přihlásili do programu, který jim sice čerpání evropských peněz umožnil, ale nikoli v takové podobě (výše dotace, způsobilé náklady, ukazatele plnění projektu), jak podnikatelé původně očekávali. Bylo možné se setkat i s příjemci dotací, kteří si dostatečně neprostudovali pravidla konkrétních programů, výzev a výběrových kritérií. Ve výsledku to tedy vedlo ke špatně připraveným žádostem, ke kterým uchazeči nedodali všechny požadované dokumenty, případně nastavili ukazatele projektu zcela nerealisticky.
2. Realizace projektu
Část příjemců dotace nadhodnotila s vidinou evropských peněz své síly. Dotace z EU jsou ve většině případů propláceny zpětně, proto jsou správný odhad cashflow a zajištěné předfinancování pro úspěch projektu zásadní. Výběrová řízení spojená s dotačním projektem se řídí svými vlastními pravidly. Stejně jako u tendrů podle zákona o veřejných zakázkách se však řada příjemců setkala s povinností výběrová řízení rušit, což odložilo samotnou realizaci projektu. Bez znalosti pravidel pro výběrová řízení není radno se do projektů pouštět, chyby v tendru navíc způsobují citelné krácení dotace. Projekty byly často pozdrženy i sháněním potřebných povolení na poslední chvíli. Ve většině případů je přitom možné stavební povolení, případně energetický posudek zajistit ještě před přidělením dotace. Poměrně vysoké procento projektů bylo zkomplikováno nevhodným rozdělením na etapy a neschopností dodržovat celkový harmonogram. Více etap sice pomůže s financováním projektu, zároveň však může dojít k nuceným změnám, a kvůli tomu i zbytečnému navýšení byrokratické zátěže. Prodlužování projektu může mít v nejhorším případě vliv i na konečné proplacení dotace. Nebylo nijak výjimečné, že se příjemci nedokázali dostatečně připravit na kontroly projektů. Nezavedli například odpovídající archivaci dokumentů, nevedli oddělené účetnictví a nedodrželi podmínky pro povinnou publicitu projektu. Případně při pochybnostech o správném postupu nekonzultovali svůj postup s poskytovatelem dotace a vzájemnou komunikaci si neuchovali.
Zvýšením celkové alokace OPPIK se otevírá prostor pro výraznější podporu investic českých firem. Nyní je na podnicích, aby se z dřívějších chyb poučily a dokázaly této příležitosti plně využít. Nepodaří-li se to, bude to velká škoda.
Zdroj: businessinfo (http://www.businessinfo.cz)