Výběr budoucího zaměstnance, forma tohoto výběru, zvolený způsob atd. je plně v kompetenci zaměstnavatele.
Výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání z hlediska kvalifikace, nezbytných požadavků nebo zvláštních způsobilostí je věcí zaměstnavatele, nevyplývá-li ze zvláštních právních předpisů jiný postup. Povinné výběrové řízení na obsazení pracovního místa je upraveno např. § 7 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, pro vedoucí úředníky a vyhl č. 247/1993 Sb., o výběrovém řízení na vedoucí funkce ve zdravotnických zařízeních v působnosti Ministerstva zdravotnictví, okresních úřadů a obcí.
Zaměstnavatel v ostatních případech může samostatně stanovit způsob výběru budoucích zaměstnanců na volná pracovní místa, která chce obsadit. Výběr fyzických osob, forma tohoto výběru, zvolený způsob atd. je plně v kompetenci zaměstnavatele.
Zaměstnavatel ani po ukončení výběrového řízení není povinen s některou z fyzických osob, které se do výběrového řízení přihlásí, sjednat pracovní poměr, a to ani pro případ, že fyzická osoba splňuje všechny požadované předpoklady a požadavky a může tak být pro výkon této činnosti nejvhodnější. I v případě splnění všech požadavků uvedených ve vyhlášení výběrového řízení, nemá ani jedna ze stran, to znamená ani budoucí zaměstnavatel ani zájemce, povinnost sjednávat pracovní smlouvu. Zaměstnavatel je však povinen při výběru budoucích zaměstnanců zajistit zásadu rovného zacházení. Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, zdravotního stavu, věku, náboženství a jiných konkrétně v tomto ustanovení vyjmenovaných skutečností. Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení, byť i z důvodů výslovně uváděných.
Zaměstnavatel může výběr upravit vnitřním předpisem, pokud je častěji využíván, může být upraven případ od případu, nemusí být formálně upravován vůbec. Požadavky či předpoklady pro výkon konkrétních prací může zaměstnavatel zvolit zcela samostatně, požadavky a předpoklady však musí obsahově vyplývat z požadovaného pracovního místa a z požadovaných budoucích pracovních výkonů. Jestliže pro výkon některých činností vyžadují zvláštní právní předpisy stanovené předpoklady, musí je zaměstnavatel zohlednit a nesmí je ani svým rozhodnutím vyloučit. Jedná se např. o lustrační zákon (zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích), zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, předpoklady stanovené právními předpisy jsou také pro výkon práce řidiče.
V této souvislosti je nutné upozornit na to, že zaměstnavatel je zákoníkem práce a zákonem o zaměstnanosti omezen v tom, které údaje může od budoucích zaměstnanců vyžadovat. Ustanovení § 30 odst. 2 stanoví, že zaměstnavatel smí vyžadovat pouze údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. V § 316 odst. 4 ZP je uveden demonstrativní výčet informací, které zaměstnavatel nesmí od budoucích zaměstnanců vyžadovat (nesmí je vyžadovat ani od svých zaměstnanců). Jedná se např. o informace o těhotenství, rodinných a majetkových poměrech, sexuální orientaci, původu, členství v odborové organizaci apod. Vyžadováním informací před vznikem pracovního poměru se rozumí přímá ústní či písemná žádost zaměstnavatele o sdělení údaje, ale také jeho žádost o vyplnění dotazníku s předtištěním konkrétních údajů, které má osoba ucházející se o zaměstnání vyplnit. Jestliže zaměstnanec poskytne informace, které jinak zaměstnavatel nesmí vyžadovat, dobrovolně, nelze tento postup považovat za porušení povinnosti ze strany zaměstnavatele, protože § 30 odst. 2 ZP mu zakazuje některé informace vyžadovat, nikoliv přijímat.
Kromě § 30 odst. 2 ZP nesmí zaměstnavatel získávat ani informace, které jsou uvedeny v § 12 odst. 2 zákona o zaměstnanosti (informace týkající se národnosti, rasového původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování potřebné, protože z povahy zaměstnání nebo souvislostí vyplývá, že určitá skutečnost představuje podstatný a rozhodující požadavek pro výkon zaměstnání).
Zdroj: Verlag Dashöfer